Rodinné konference

Co to je rodinná konference?

Rodinná konference je inovativní model sociální práce s ohroženou rodinou, jehož cílem je aktivizovat přirozenou podpůrnou síť okolo dítěte. Rodiče, prarodiče, ostatní příbuzní a přátelé, všichni, kteří jsou propojeni se životem dítěte, vytvářejí plán řešení složité situace ohroženého dítěte. Průvodcem celého procesu je nezávislý koordinátor, který není nijak zainteresován na výsledku řešení a nemá žádný vliv na obsah plánu.

Kolébkou rodinných konferencí (Family Group Conferences) je Nový Zéland. Odtud se rozšířily do většiny demokratických zemí, v každém státě se však mírně liší. Využívají se na školách, v práci s mládeží či s ohroženými dětmi obecně.

V čem se liší od případové konference?

Na rozdíl od více známé případové konference u rodinné konference dochází k zásadnímu obratu, kdy odborníci ustupují do pozadí a je to rodina, kdo se stává expertem na řešení své situace. Z partnerské úrovně je rodina povýšena do role výlučného odborníka na svůj život.

Případová konference zůstává na úrovni metody sociální práce, rodinnou konferenci však vnímáme jako přístup k rodině a do budoucna bychom si přáli, aby toto bylo základní právo rodiny – sejít se a rozhodnout, jak složitou situaci vyřešit. Aby každá rodina dostala možnost využít rodinného setkání k naplánování vlastního řešení a využití vlastních zdrojů namísto autoritativního rozhodování institucí.

Rodinné konference v praxi

Při samotném setkání považujeme za klíčovou fázi soukromou rodinnou poradu, to je čas, kdy rodina zůstane sama, bez odborníků i koordinátora. Počáteční obavy, že rodiny nebudou umět moderovat své setkání, a že nedokáží vytvořit plán, se ukázaly jako liché. V praxi jsme si ověřili, že většina rodin dokázala vytvořit samostatně často i velmi komplexní plán. Rodiny převzaly za obtížnou situaci zodpovědnost a nepožadovaly zapojení sociální služby. I v našich podmínkách tedy zjišťujeme, že v konečném důsledku mohou rodinné konference vést ke snížení nákladů na péči.

Přístup se ukazuje využitelný pro rodiny v krizových situacích, např. kde hrozí odebrání dítěte nebo již bylo dítě umístěno v náhradní péči, může však také posloužit k podpoře v méně akutních případech, např. u příbuzenské pěstounské péče. Setkání je vhodné svolat také v rodinách, kde se řeší zvládání výchovných potíží u dospívajících nebo v případě, kdy je pro dítě v náhradní péči vhodná podpora v kontaktu s vlastní rodinou.

 

Role sociálních pracovníků OSPOD při zavádění rodinných konferencí

Pro šíření tohoto nového přístupu je klíčová role sociálního pracovníka OSPOD. Je to on, kdo identifikuje ohrožení dítěte, formuluje důvod svolání setkání a podporuje rodinu v tomto kroku. Často musí vynaložit velké množství času a energie trpělivým vysvětlováním přínosu tohoto způsobu řešení a nabízet uspořádání rodinné konference rodině opakovaně. Pokud sám věří v potenciál široké rodinné sítě a působí autenticky, rodina podporu cítí a může přejít z pasivního způsobu uvažování, kdy přijímá nabídku sociálních služeb a podpory, do aktivního způsobu konání, kdy přejímá zodpovědnost za svojí situaci.

Sociální pracovník formuluje základní otázku, na kterou rodina během setkání odpovídá a vytváří svůj plán pomoci. Otázka nenaznačuje řešení, ale dává rodině prostor pro vlastní nápady. Během přípravy rodinné konference může pracovník OSPOD společně s koordinátorem rodinu povzbuzovat k účasti na setkání. Na samotné konferenci je sociální pracovník OSPOD přítomen v úvodní části setkání a poskytuje účastníkům potřebné informace, které může rodina použít ve svém plánu.

Důležitým úkolem sociálního pracovníka je schvalování plánu rodiny, který je vytvořen na samotné konferenci a tím zaručuje, že přijatý plán řešení situace bude pro dítě bezpečný a bude naplňovat jeho základní potřeby. Může také na začátku přípravné fáze vydefinovat podmínky, za jakých plán rodiny schválí.

Okolí dítěte čeká po setkání obtížné období realizace naplánovaných kroků, kdy je nezbytné, aby sociální pracovník respektoval vzniklý dokument, ideálně ho zapracoval do individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD) a rodinu podporoval v jeho naplňování.

V neposlední řadě je významnou úlohou sociálních pracovníků podpora myšlenky, že na rodinném setkání nemá chybět dítě, kterého se situace dotýká. Účast dítěte na rodinné konferenci, a to v každé její fázi, včetně plánování a rozhodování, doporučují všechny dostupné zahraniční zdroje. Názory a přání dětí by měly být s přihlédnutím k míře jejich vyspělosti respektovány. Pro dítě je setkání velkým zážitkem, často svojí širokou rodinu vidí pohromadě poprvé a navíc získává zkušenost, že je možné těžkosti v životě díky společnému úsilí vyřešit.